Vzdělávací materiály

Opakování je matka moudrosti, a tak jsme vybrali témata, která dle statistik dělala v minulosti účastníkům naší soutěže trochu problémy. Než se do nich pustíte v otázkách vzdělávacího materiálu a také prázdninového speciálu, zopakujte si:

Křižovatky

Zobrazená dodatková tabulka k dopravní značce vyznačuje skutečný tvar křižovatky a upřesňuje, která komunikace je hlavní a která vedlejší. Hlavní komunikace je tučně zobrazená.

Dále je potřeba mít stále na paměti pravidlo přednosti v jízdě zprava.

Pravidlo je jasné; pokud není dáno, kdo má přednost, značkami, semafory nebo pokyny policisty, platí pravidlo pravé ruky. Přednost zprava říká, že první projede křižovatkou to auto, které přijíždí po pravé ruce jiného auta a samo nemá po pravé ruce další auto.

Přednost zprava definuje zákon tímto bodem: „Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1 (přednost daná dopravními značkami), musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějících zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.“ Pokud není tedy jasně dána přednost v jízdě, jede dříve ten, kdo přijede zprava. Pokud tedy mám po pravé ruce jiné auto (nebo další výše definované účastníky silničního provozu), musím mu dát přednost.

Jízda tunelem

Při jízdě v tunelu až pětina řidičů zápasí s úzkostí a řídí nepředvídatelně. Vliv na psychiku řidiče navíc mají blízké stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu. Každý pátý řidič projíždějící tunelem proto není v pohodě. Zhruba takový počet lidí za volantem totiž přepadá pocit úzkosti. Tito řidiči se snaží projet tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Logicky tak mohou narušit plynulost dopravy a proud aut zpomalí. Přináší také vyšší riziko kolizních situací. Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad autem. Pokud tedy narazíme na nejistě se chovajícího řidiče, dodržujme od něho dostatečný odstup.

Co dělat, když má auto v tunelu poruchu?

1.   Při zastavování kvůli závažné poruše zapneme varovné blikače.

2.   Auto odstavíme co nejvíce stranou, pokud možno do odstavného pruhu. Ihned vypneme motor.

3.   Před vystoupením si oblékneme reflexní vestu. Auto opouštíme, pokud možno na stranu, kde není provoz.

4.   Ihned oznámíme danou mimořádnou událost, a to prostřednictvím nouzového telefonu nebo mobilu.

5.   Do příjezdu pomoci se řídíme radami dispečerů tunelu.

Vozidla s právem přednostní jízdy

Jaké je správné chování v případě dojezdu ke koloně, způsobené dopravní nehodou?

1.   Už při příjezdu do místa kolony se řaďte co nejdříve za ostatní řidiče.

2.   Zastavte tak, že vidíte na vozovku pod zadním nárazníkem auta před sebou.

3.   Sledujte, do jaké strany uhýbají ostatní, a popojeďte ve stejném směru.

4.   Můžete vjet na krajnici i mimo vozovku, a je-li to potřeba, se zvýšenou opatrností třeba i do křižovatky na červenou.

5.   Pokud vás dojelo vozidlo záchranářů ještě, než jste stačili uhnout, dávejte řidiči záchranného vozidla najevo, třeba blinkry, co budete dělat a kam mu uhnete. Co nejrychleji uvolněte místo pro průjezd. Můžete se také setkat se situací, že řidič sanitky vyhodnotí jako snazší průjezd jízdu v protisměru. Pozor na tuto situaci. Sledujte chování vozidla. Bývá čitelné.

Železniční přejezd

Až polovina všech tragických nehod se stává na světelných železničních přejezdech, ale ani přidané závory nejsou pro některé řidiče bohužel překážkou.

Nejkritičtější je podle průzkumu CDV okamžik, kde projede vlak a závory se začnou zvedat, přestože stále svítí červené světlo. Na přejezd v tu chvíli vjíždí třicet i více procent řidičů. Podle typu přejezdů i 80 procent, i takové lokality máme. Mají tendenci vjíždět do přejezdů, když se otevírají závory. Lidé nevědí, že závory mohou během zvedání spadnout zpět do spodní polohy a oni zůstanou uzavřeni mezi závorami.