Vzdělávací materiály

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je v žebříčku nejčastějších příčin dopravních nehod. Policie jich ročně zaznamená přes šest tisíc. Zpravidla jde ale o drobné nehody, a tak další desetitisíce takových ťukanců evidují pojišťovny. Přitom dodržování bezpečné vzdálenosti je jedním ze základních pravidel, které se v autoškole učíme. Zvlášť při jízdě mimo obec. 

Bezpečná vzdálenost, kterou bychom měli s vozidlem dodržovat, není jen o vzdálenosti, ale také o rychlosti. Bezpečná vzdálenost se nedá určit v metrech. Říká se, a to je zlaté pravidlo, které platí, že bychom měli jet asi dvě vteřiny za autem, které jede před námi. Stačí si pomalu říct 21, 22.

Vzdálenost od auta před námi je rozhodující pro případné včasné zastavení. Rozdíl pouhých 10 km/h je znát. U padesátky započítáme reakční dobu řidiče, bereme brzdnou dráhu na suché vozovce a jsme na 28 metrech. Pokud za stejných podmínek jedeme šedesátkou, máme 37 metrů – to znamená devět až deset metrů nárůst. Se zvyšující se rychlostí, roste vzdálenost na bezpečné zastavení kvadraticky. Při devadesátce ujedeme za pouhou vteřinu 25 metrů, to je délka pěti zaparkovaných aut. I proto platí zlaté pravidlo dvou vteřin. Při pěkném počasí, kvalitním autě, je minimální vzdálenost dvě vteřiny, ale s každým přibývajícím problémem – starosti, bolest, soumrak, déšť – by se měla minimálně jedna nebo dvě vteřiny přidat. Velkou roli hraje také stáří vozidla a stav pneumatik. Takže v případě, že jedu v dešti, bych měl mít minimální vzdálenost čtyři vteřiny od vozidla jedoucího přede mnou.

Jak dodržet bezpečnou vzdálenost? Jak aplikovat pravidlo dvou vteřin?

Když vozidlo před vámi mine nějaký pevný bod u silnice (strom, dopravní značku, …), tak vy k tomuto bodu nesmíte dojet dříve, než za dvě vteřiny.

Co vás třeba překvapí?

Při jízdě v tunelu až pětina řidičů zápasí s úzkostí a řídí nepředvídatelně. Vliv na psychiku řidiče navíc mají blízké stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu. Každý pátý řidič projíždějící tunelem proto není v pohodě. Zhruba takový počet lidí za volantem totiž přepadá pocit úzkosti. Tito řidiči se snaží projet tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Logicky tak mohou narušit plynulost dopravy a proud aut zpomalí. Přináší také vyšší riziko kolizních situací. Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad autem. Pokud tedy narazíme na nejistě se chovajícího řidiče, dodržujme od něho dostatečný odstup. V tunelu můžete také narazit na řidiče, kteří si nerozsvítí potkávací světla a tak nejsou vidět zadní světla vozidla. I na tyto situace je zapotřebí dávat pozor a počítat s možností brzdění za vozidlem, o kterém nebude mít spolehlivou informaci jak je daleko od vašeho vozidla.

Víte, že existují dokonce dopravní značky, upozorňující na bezpečnou vzdálenost?

Můžete se setkat s tím, že jsou na komunikaci namalované šipky a hned vedle je cedule, ze které je jasné, že pokud při devadesátikilometrové rychlosti vidíme za autem/motocyklem/nákladním vozidlem před sebou tři nebo čtyři šipky, jedeme bezpečně. Při šedesátce stačí dvě. 

Mnoho řidičů patřičně nedbá nutnosti dodržovat bezpečné rozestupy mezi vozidly. I z toho důvodu vznikla tato dopravní značka, která přímo zakazuje řidiči motorového vozidla jízdu za motorovým vozidlem jedoucím před ním ve vzdálenosti menší než vyznačené na značce. Zpravidla se vyskytuje v místech častých dopravních nehod.