Vzdělávací materiály

Za posledních několik let se stále zvyšuje počet nehod na železničních přejezdech. Nárůst počtu mrtvých je přitom více než zarážející, protože pokud by všichni účastníci silničního provozu skutečně respektovali všechna pravidla, je střet s vlakem zcela vyloučen. V drtivé většině nehod na železničních přejezdech jsou viníky účastníci silničního provozu, kteří vjedou na přejezd v době, kdy to zákon zakazuje. 

Riskantní chování řidičů potvrzuje i dlouhodobá statistika Drážní inspekce. Podle ní se na přejezdech vybavených světelným signalizačním zařízením, jichž je pouze čtvrtina z celkového počtu, odehrává takřka polovina všech nehod.

Drážní inspekce usiluje o to, aby bylo co největší množství těchto přejezdů doplněno závorami. Tento způsob řešení úrovňového křížení silnice a dráhy se z dlouhodobého hlediska jeví jako nejméně rizikový. Nicméně i na přejezdu se závorami platí stejné nejdůležitější pravidlo – když svítí červená, řidič zastaví před přejezdem a nepokračuje v jízdě. To platí i v případech, kdy jsou závory zdvižené nebo se zdvihají. Vlak je velký, těžký a vzhledem k velmi dlouhé brzdné dráze i pohybu po kolejích se autu nemůže nijak vyhnout. Auto, a je zcela jedno, zda osobní nebo nákladní, rozhodně není vhodným soupeřem na přetlačování. Bezpečnost je tak vždy na řidiči. Prostě a jednoduše – vlak má vždy přednost.

Dopravní značky:

Návěstní desky předem upozorňující na železniční přejezd, 240, 160 a 80 metrů.

Železniční přejezd bez závor

Železniční přejezd se závorami

Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný

Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný

Na všech přejezdech platí stejná jednoduchá pravidla. Je jedno, zda se jedná o přejezd pouze s výstražným křížem, světelným zabezpečovacím zařízením nebo dokonce se závorami. Vždy se musí řidič nejprve přesvědčit, že může přejezd bezpečně přejet. Vždy je lepší zastavit a mít jistotu. Upozornění, že se k přejezdu blížíte je velmi dobře vidět už ze vzdálenosti minimálně 300 m.

Rychlost jízdy vlaku na přejezdu bez závor a světelného zabezpečovacího zařízení je normou ČSN 73 6380 omezena na 60km/h, nicméně v praxi bývá tolerována rychlost až 80km/h. Vlak ale vždy v dostatečné vzdálenosti před přejezdem houká, aby řidiče upozornil. V takovém případě se nepokoušejte přejet na poslední chvíli, ale zastavte. Tam, kde jsou světla, která blikají, také zastavte a počkejte, až blikat přestanou. Pak teprve jeďte.

Velkou chybou je vjet na železniční přejezd ihned po projetí vlaku, nebo když se závory zvedají. Vždy počkejte, až světla zhasnou. Počítejte s tím, že z druhé strany může jet další vlak, který nevidíte. Zvedající se závory v takovém případě rychle spadnou a mohou vás náhle uvěznit na přejezdu. V takovém případě neváhejte, šlápněte na plyn a rozjeďte se proti závoře. Je lepší závoru přerazit, poškodit si vozidlo a projet, než zemřít pod koly rozjetého vlaku.

Co dělat v nouzi a jak zastavit železniční provoz:

• Posádka vozidla musí opustit vozidlo uvíznuté na trati – co nejrychleji!
• Pokud je to možné, pokuste se vozidlo odstranit z jízdní dráhy vlaku. Bezpečná vzdálenost začíná 2,5 metru od osy nejbližší kolejnice. Pokud vozidlo odstranit nelze, zastavte železniční provoz.
• Pro zastavení železničního provozu z bezpečnostních důvodů, např. auto uvízlé na přejezdu, okamžitě volejte některou z tísňových linek 112 nebo 150.
• Operátor vás navede ke sdělení čísla přejezdu. Čas, který k tomu bude potřebovat, můžete zkrátit, pokud se již v průběhu volání podíváte na zadní stranu ramene výstražného kříže (přejezd bez světelného zařízení) nebo na zadní stranu světelné skříně. Číslo přejezdu má tvar Pxxxxx a je umístěno na všech výstražných křížích nebo světelných skříních.

Statistiky:

V roce 2016 docházelo k největšímu počtu nehod i usmrcení na železničních přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor, kde zemřelo celkem 25 osob, což je téměř dvojnásobek počtu usmrcených na stejně zabezpečených přejezdech v porovnání s rokem 2015.

Dalších 14 osob zemřelo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací a závorami, kde jsou všichni usmrcení chodci nebo cyklisté, kteří podlezli nebo obešli sklopená závorová břevna a vstoupili na trať v době příjezdu vlaku. V tomto případě, na rozdíl od přejezdů bez závor, se nedá hovořit o omylu či přehlédnutí ze strany účastníků události.

Na železničních přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži, ač se jedná o nejnižší stupeň zabezpečení přejezdů, evidujeme nejnižší počet usmrcených. Na takto zabezpečených přejezdech zemřelo v roce 2016 sedm osob.

Drtivou většinu nehod na železničních přejezdech i nadále způsobují neukáznění účastníci silničního provozu, kteří fatálním způsobem porušují hned několik ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení, nepřesvědčení se o tom, zda se k přejezdu neblíží vlak, případně jízda nebo chůze přes přejezd se sklopenými závorovými břevny.

Řidiči velmi často ignorují povinnost danou dopravní značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" na přejezdech, které jsou touto značkou opatřeny. Vozidlo v tomto případě musí zastavit na místě, kde má řidič dobrý výhled na trať - což je kolem 2,5 až 3 metrů! A samozřejmě to platí i pro cyklisty a další účastníky provozu na pozemních komunikacích - řidiče.

Zvlášť opatrně si musí počínat řidiči nákladních vozidel. Díky hmotnosti vozidla, vč. nákladu, je brzdná dráha vozidla delší, než dalších účastníků - např. osobních vozidel.

A co je asi nejdůležitější: Řidiči nedodržují rychlost jízdy před přejezdem a na přejezdovém zabezpečovacím zařízení. Tam, kde nesvítí přerušované světlo bílé barvy, je řidič povinen jet maximální rychlostí 30 km/h už od vzdálenosti 50 metrů od přejezdu. V případě, že svítí bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, může jet ve vzdálenosti od 50 metrů od přejezdu maximální rychlostí 50 km/h. Dodržení maximální rychlosti jízdy je předpokladem, že řidič i v případě neočekávaného příjezdu vlaku by měl zabrzdit a bezpečně vozidlo zastavit ještě před přejezdem. Je to přibližně vzdálenost hned za poslední návěstní deskou před železničním přejezdem, která je umístěna 80 metrů před přejezdem.

Každý účastník provozu - chodec, cyklista, motocyklista, řidič motorového vozidla si musí uvědomit, že železniční přejezd je místo, kde dochází k setkávání dvou druhů dopravy: kolejové a silniční. Hmotnost vlaku je několikanásobně vyšší, než u silničních vozidel a z toho lze na základě fyzikálních zákonů odvodit, že i brzdná dráha je mnohem delší, i za použití rychlobrzdy, než u silničních vozidel.