V tuto chvíli nemáme na mysli to, že by si řidiči měli pravidelně nechat kontrolovat zrak a vždy by měli nosit ty správné brýle. Ale máme na mysli to, že automobily by měly mít pro případ jízdy za snížené viditelnosti v pořádku především osvětlení.
Ve vývoji automobilových světel šlo nejprve o to, aby řidič viděl; později, se zvyšující se hustotou provozu a rychlostí cestování, přišla na řadu i nutnost být viděn, a to jak ze strany řidičů, tak i ostatních účastníků silničního provozu.
Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na dokončení celého manévru pak potřebuje další čas a ujede další metry. Na tento celkem jednoduchý úkon, kterých se na silnicích děje denně celá řada, tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů. A právě na takovouto vzdálenost by měl spatřit především chodce, k čemuž dojde jen, pokud chodec má na sobě reflexní doplňky.
Rychlost a dosvit světlometů
Na druhé straně řidič by se měl řídit rovněž jednoduchým pravidlem - jezdit jen tak rychle, aby zastavil vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Na paměti bychom měli mít to, že ve stokilometrové rychlosti náš vůz ujede 28 metrů za sekundu. Mnohdy řidič až 2,5 sekundy reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Tato matematická exkurze je potřebná, protože bychom si měli uvědomit, že dosvit potkávacích světel běžných automobilů bývá někde kolem šedesáti metrů. To znamená, že při zapnutých potkávacích světlech můžeme jet rychlostí maximálně zhruba něco málo přes sedmdesát kilometrů v hodině. Při devadesátikilometrové rychlosti musíme počítat s brzdnou dráhou přes sedmdesát metrů. O něco příznivější je situace, kdy můžeme mít zapnutá dálková světla. Tehdy zaregistrujeme chodce zhruba na 100 metrů. V případě, že se za tmy míjíme s protijedoucím vozidlem, a tedy přepínáme z dálkových světel na potkávací, pamatujme, že se výrazně snižuje vzdálenost, na kterou máme dohled, a je tedy nutné úměrně tomu snížit rychlost jízdy. Pokud není možné při jízdě svítit dálkovými světly, můžeme například využít kuželu světel vozidla jedoucího před námi. Ukazuje nám, co můžeme na silnici čekat. Nikdy bychom se neměli dívat do světel protijedoucích aut, které nás mohou oslnit. Sledujeme prostor na pravé krajnici. Krátkým probliknutím dálkovými světly si pak můžeme „osahávat“ cestu před sebou. Aniž bychom oslnili protijedoucí, můžeme tak ve tmě snadno odhalit překážku.
Moderní automobily mají také moderní osvětlení
Výrobci se samozřejmě snaží o produkci čím dál bezpečnějších automobilů. Kromě jiného se to týká i osvětlení vozidel. A tak dnes již u nejmodernějších vozů najdeme systémy, které dokáží co nejvíce a co nejefektivněji osvětlit vozovku do dostatečné vzdálenosti. Přepínají automaticky z dálkových světel na potkávací v případě protijedoucího vozidla, nebo po dojetí vozu před námi, či vjetí do osvětleného prostoru. Dokáží odstínit chodce, kterého systém zaznamená, tak aby nebyl oslněn. Do světlometů se používají moderní výbojky, nebo LED diody, které i v případě potkávacích světel osvětlí prostor před vozidlem až někam ke sto metrům a u nejnovějších laserových světel je dokonce v případě dálkového světla prostor před automobilem osvětlen až do vzdálenosti někam k šesti stům metrů. Vše tedy směřuje k tomu, aby řidič dokázal včas zaznamenat nebezpečí a také aby je dokázal včas odvrátit.
Než vyjedete, vše zkontrolujte
Každý řidič, ještě než vyjede na silnici, by měl uskutečnit řádnou kontrolu vozidla, a to včetně osvětlení. Kontrola se týká veškerých světelných zařízení Tedy vlastních hlavních světlometů; obrysových (parkovacích) světel; potkávacích (tlumených) světel; dálkových světel; světel pro denní svícení; kontrola by měla proběhnout i u automaticky rozsvěcovaných světlometů; mlhových světel (přední / zadní); světel znamení o změně směru jízdy; osvětlení SPZ / RZ; světel zpětného chodu (zpátečky). Řidič by měl také dbát na správné nastavení sklonu světlometů podle zatížení vozidla a vždy je podle skutečnosti nastavit ovladačem, který najde na přístrojové desce.
Základem je dokonalý výhled
Řidiči by měli dbát na dokonalý výhled, což zajistí jen dokonalá čistota skel – nejen vnější části, ale i vnitřního povrchu, kde se usazuje mastný film, který se může podepsat na přehlédnutí překážky silničního provozu či dokonce chodce nebo cyklisty. Pamatujme i na stěrače, právě jejich stav rozhodne, zda za deště, sněžení či mlhy budeme či nebudeme schopni dokonale vnímat dění před námi. Ke stěračům patří ostřikovače skel, jejich nádobka by měla být vždy dostatečně naplněná; v zimě samozřejmě nemrznoucí kapalinou, která napomůže odstraňovat nečistoty usazující se na vnější části čelního skla.
