Letos jsme ani nestihli zaznamenat, že je nějaké jaro, a rovnou nastoupilo nadprůměrně teplé počasí. A tak bychom měli pamatovat na to, že vysoké teploty mohou kromě jiného negativně ovlivnit i výkon řidičů. Zvláště pokud panují po delší dobu. Motoristé mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadno se unaví. Zhoršuje se paměť a úroveň zpracovávání informací, horko má negativní vliv na koordinaci provádění příslušných úkonů. A také klesá ochota vykonávat potřebné úkony. Lidé se cítí být podrážděnější. To vše přispívá ke zhoršení kvality vzájemné komunikace mezi účastníky silničního provozu. Teplé počasí navíc vyláká na silnice větší počet cyklistů a motocyklistů, díky čemuž může také během teplých dní docházet ke zvýšení počtu vážných dopravních nehod.
Důležitý je dostatek, ale i kvalita spánku
Během období, kdy panují vysoké teploty také v noci, trpí i kvalita spánku. Ráno tak na silnice vyrážejí lidé, jejichž kondice není rozhodně optimální. To přispívá k tomu, že další den strávený v horku snadno zvýší úroveň únavy řady lidí, kteří se pohybují v silničním provozu. Vliv únavy na výkon, a to nejen u řidičů, je podle průzkumů srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. Únava se tak významně podepisuje na statistikách dopravní nehodovosti; například podle francouzského institutu je každá třetí tragická nehoda na dálnicích způsobena právě únavou.
Průzkumy hovoří o tom, že zvláště náchylní na chybné jednání pod vlivem únavy jsou mladí lidé ve věku do 25 let. Dále pak osoby trpící poruchami spánku či jedinci pracující na směny. Únava se negativně podepisuje i na výkonech řidičů profesionálů a dálkových řidičů. Opatrní by ovšem měli být i řidiči amatéři, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Mnohahodinové soustředění se za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu velmi nebezpečné. Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně od druhé do páté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, a to nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou.
Jak v horku cestovat bezpečně
Před delší cestou je potřeba se kvalitně vyspat. Pozor především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel, na druhou stranu je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. Ani v zemích, kde je určitá tolerance alkoholu v krvi řidičů, není dobré podlehnout pokušení usednout za volant byť jen po vypití malého piva či sklenky vína. Opatrně i s některými léky. Nebezpečné mohou být i volně prodejné léky na tlumení bolesti. Některé přípravky na léčbu potíží se spánkem zvyšují riziko vzniku smrtelné nehody na více než dvojnásobek. Určitě tedy nezaškodí konzultovat vhodnost jejich požívání během řízení s ošetřujícím lékařem. I v případě volně prodejných přípravků je dobré poradit se s lékárníkem. V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu. A nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě nezaškodí krátce si zdřímnout, třeba na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
