Krásné letní dny jsou pro nás Středoevropany vzpruhou. Ale extrémně vysoké teploty, které se v posledních letech objevují čím dál častěji, mohou být nejen pro řidiče nebezpečné. Dlouhodobě vysoké teploty mohou totiž negativně ovlivnit jejich výkon. A to nejen u řidičů motorových vozidel, ale i těch nemotorových a také chodců. Účastníci silničního provozu mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadněji se unaví. Na silnicích se v letním období pohybuje velké množství pomaleji a hůře reagujících lidí. Ti navíc bývají nervóznější, náchylnější k rizikovému i agresivnímu jednání. Prosluněné letní počasí ke všemu vyláká na silnice větší počet cyklistů a motocyklistů. To pak nese s sebou zvýšené riziko výskytu vážných dopravních nehod. Navíc tropické noci negativně ovlivňují kvalitu spánku. Ráno pak na silnice v řadě případů vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nad kritickou mez. Vliv silné únavy pak je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi.
Zvláště náchylní na chybné jednání pod vlivem únavy z horka jsou mladí lidé ve věku do 25 let, dále pak jedinci trpící poruchami spánku či pracující na směny. Únava se negativně podepisuje i na výkonech profesionálních a dálkových řidičů. Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně od druhé do páté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, a to nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou.
Opatrní by ovšem měli být i řidiči amatéři, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Mnohahodinové soustředění za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu nebezpečné. Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plnou polovinu, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Avšak po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až osmkrát. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je falešný zvláště na dálnicích. Dle francouzské Association Prévention Routière tam právě tito řidiči způsobí každou třetí tragickou nehodu.
Před delší cestou je tak především potřeba kvalitně se vyspat. Nutné je dát si pozor hlavně na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel. Současně je potřebné dbát na dostatečný příjem tekutin. Už lehká dehydratace může mít na výkon řidiče stejný vliv jako alkohol v jeho krvi ve výši nad 0,8 promile.
V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu. A nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné, místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě řidiči nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
I motocyklisté by se měli mít na pozoru
Únava následkem nedostatečného spánku je nebezpečná nejen pro řidiče automobilů, ale i pro motocyklisty. Specialisté dvou francouzských vysokých škol, konkrétně l’Institut de recherche biomédicale des armées (IRBA) a Centre du sommeil et de la vigilance de l’Hôtel-Dieu, Université Paris Descartes, zjistili, že již po 50 minutách jízdy významně narůstá výskyt jezdeckých chyb motorkářů. Konkrétně pak 14x se zvyšuje riziko pádu ze stroje, 2x vyšší je riziko, že motocyklista překročí maximálně povolenou rychlost jízdy, 2,6x vyšší je výskyt změny pozice stroje v jízdním pruhu, 2x se zvyšuje pravděpodobnost nepovoleného přejetí podélné čáry (a to trvá 3x déle než u neunaveného řidiče) a konečně 1,5x vyšší je pravděpodobnost, že řidič projede červenou na semaforu či zapomene dát blinkr.
Zaručené recepty proti únavě moc nefungují
Je dobré ještě upozornit na to, že mezi řidiči kolují tzv. zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Tak třeba krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje jen chvíli. Někteří řidiči jsou přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí. Bohužel ani to není pravda. Pokud se budete delší dobu přepínat, může velmi rychle nastoupit mikrospánek, jenž může vést k vážné nehodě. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit. Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.
