Mikrospánek trvá zhruba 3 až 15 sekund a během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty, a pokud sedí za volantem, tak se jeho auto nekontrolovatelně řítí vpřed. Bohužel tento jev není zdaleka tak řídký, jak se všeobecně soudí. Například podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Dokonce 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.
Jak k tomu dojde?
Mikrospánek většinou neudeří z čistého nebe. Před jeho nástupem řidič pociťuje zvýšenou únavu, a dokonce ospalost, má problémy s koncentrací pozornosti. Klesají mu oční víčka a začíná ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reaguje zpomaleně, hůře zpracovává potřebné informace, hůře se orientuje ve složitějších dopravních situacích. Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy. Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) je až 45 % řidičů přesvědčeno, že jsou schopni se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 % si je jisto, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 % pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě.
Kdy je to nejvíce nebezpečné?
Nadprůměrné riziko vzniku mikrospánku z únavy hrozí od druhé do páté hodiny ranní. Usnutí za volantem však může překvapit i během dne, nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou. Na pozoru by se měli mít mladí lidé ve věku do 25 let, dále pak osoby trpící poruchami spánku či jedinci pracující na směny. Únava ovšem číhá i na zkušené řidiče profesionály. Varovat je třeba i dovolenkové řidiče, kteří se vydávají jak v létě, tak v zimě na cesty čítající stovky kilometrů jízdy. A samozřejmě s problémy mohou počítat i ti, kteří trpí nespavostí či chorobou zvanou chronická spánková apnoe. Dlouhé hodiny strávené za volantem jsou opravdu únavné. Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plných 50 %, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Ovšem po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až 8x. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je pak falešný především na dálnicích. Je prokázáno, že tito řidiči zde způsobí každou třetí tragickou nehodu.
Auto jako neřízená střela
Pokud si zdřímnete za volantem po dobu 3 sekund při rychlosti 90 km/h, znamená to, že vaše auto ujede bez řízení 75 metrů. Pokud pojedete po dálnici, tak při rychlosti 130 km/h a klimbnutí na 15 sekund projede neřízený vůz ohromujících 540 metrů. Na běžné silnici může neřízený vůz vybočit do protisměru, kde protijedoucí řidič nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Auto může zamířit i doprava, a vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků. Rizikem je i střet se stromem a dalšími pevnými překážkami.
Jak tomu předejít?
Řidič by měl po celou dobu jízdy sledovat kromě jiného i sám sebe. Důvod je zcela prozaický, aby včas zaregistroval výše uvedené varovné příznaky. Základem je však usedat za volant duševně i tělesně fit, dělat pravidelné přestávky a podle možností se při řízení vozidla střídat. Rozhodně se nevyplatí doufat v to, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Ba právě naopak. Soudy vycházejí ze správného předpokladu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat.
