V obci u nás platí, že nejvyšší povolená rychlost je 50 km/h. Toto omezení má své jednoznačné opodstatnění. Pokud totiž dojde ke střetu s chodcem v padesátce, je vysoce pravděpodobné, že tento střet přežije.
Čím vyšší rychlostí se vozidlo pohybuje, tím menší je možnost vyhnout se kolizi. Pravděpodobnost, že budou chodci usmrceni při dopravní nehodě, se tedy s rychlostí zvyšuje. Vzhledem k tomu, že je brzdná dráha úměrná druhé mocnině rychlosti, vzdálenost mezi začátkem brzdění a zastavením se také se vzrůstající rychlostí zásadně zvyšuje. Čas potřebný k zastavení vozidla se skládá z reakčního času řidiče (což bývá minimálně jedna sekunda a záleží na stavu a zkušenosti řidiče) a času brzdění (kde rozhoduje technická prodleva brzdové soustavy, náběh brzdění a plné brzdění). Brzdná dráha rovněž závisí na povrchu vozovky (a jeho koeficientu tření) a na stavu vozovky. Také je potřeba uvědomit si, že brzdná vzdálenost bude mnohem vyšší na mokré (nebo zasněžené a namrzlé) než na suché vozovce.
Po započítání reakční doby a náběhu brzdného účinku zastaví řidič z padesátky na suché vozovce zhruba po 28 metrech. Při šedesátce je za stejných podmínek brzdná dráha 37 metrů. Skutečnost je ale taková, že pokud vozidlo, které jelo 50 km/h, zastaví těsně před překážkou, vůz jedoucí 60 km/h v okamžiku, kdy o 10 km/h pomalejší vozidlo stojí, naráží do překážky rychlostí 40 km/h a brzdí ještě dalších 9 metrů.
Měli bychom si také uvědomit i to, že starší chodci jsou díky nižší fyzické odolnosti mnohem náchylnější k tomu, aby utrpěli závažnější a smrtelná zranění než za stejných podmínek osoby mladší. Možná i proto se v celé řadě evropských měst vede v tuto chvíli debata o dalším snižování rychlosti v obci na 30 km/h. Každopádně bychom měli pamatovat na to, že pokud zaregistrujeme na komunikaci pohyb chodců, je vhodné raději rychlost jízdy ještě o něco snížit i pod tu zákonem povolenou.
