O tom, jaké máme obutí na svém vozidle, možná přemýšlíme častěji, než o tom, co si obujeme při řízení na naše vlastní nohy. Zákon o silničním provozu přímo nestanoví, jakou konkrétní obuv by měli zvolit řidiči automobilu či motocyklu. Ti by však v každém případě měli zvolit takové obutí, které zajistí bezpečné ovládání jejich vozidla a současně se v něm budou cítit příjemně. U řidičů profesionálů je situace o něco odlišnější, protože jejich zaměstnavatelé mohou uplatnit pravidla pro bezpečnost práce a řidiči by pak měli používat při řízení vozidla jen tu správnou obuv. Jeden z výzkumů, který se ve Velké Británii zaměřil právě na obutí řidičů, dospěl k závěru, že nekvalitní obutí může být nebezpečné, neboť 27 % respondentů z řad řidičů přiznalo potíže při řízení z důvodu špatného obutí a dalších 5 % uvedlo, že špatné boty vedly k jejich nebezpečnému řízení či dokonce nehodě. A tak není s podivem, když v tamějších pravidlech pro řízení motorového vozidla můžeme najít i ustanovení, které obecně stanoví, že oblečení a obutí řidiče nesmí bránit v náležitém ovládání vozidla, i když konkrétní volba toho, co bude mít řidič na sobě, je na něm.
Pro ovládání pedálů vozidla je důležité, aby řidič měl dostatečný cit. Vysoká, hrubá podrážka či i drobný podpatek mohou snadno zkomplikovat sešlápnutí pedálu. Rovněž tak vysoké boty budou chodidlo řidiče svazovat, neumožní mu jeho potřebnou ohebnost. Vysoké podpatky či ty jehlové mají za následek vratkost nohy, což se může vymstít při nutnosti náhle zpomalit, a navíc budou způsobovat problémy s citlivým ovládáním pedálu spojky, zejména při rozjezdu či popojíždění v koloně. Nevhodné jsou též hlavně v létě populární volné sandály. Nemluvě o pantoflích či žabkách, které se mohou sesmeknout z nohy a v krajním případě dokonce zaklínit pod pedály.
Pokud jste často na služebních cestách či nosíte společenskou obuv, vyplatí se mít v autě k dispozici rezervní lehké tenisky či mokasíny bez podpatku. S dostatečně tenkou podrážkou, aby byla zajištěna vysoká citlivost při ovládání pedálů. Podrážka nesmí být příliš kluzká. V opačném případě může noha neočekávaně sklouznout z pedálu. Boty by měly být perforované či z prodyšného materiálu, aby se nohy nepotily. Vhodné boty je možné vozit s sebou v zavazadlovém prostoru. Řidič se do nich může přezout v létě, kdy při chůzi nosí volné sandály či zástupkyně něžného pohlaví boty na vysokém podpatku. A také v zimě, kdy nosíme vyšší boty s vysokou a hrubou podrážkou. Ani galoše či holínky, ve kterých se často vyráží do lesů houbařit, nebudou tím správným obutím pro bezpečné a pohodlné řízení automobilu.
A co řídit bez bot? Ani to není to pravé ořechové. Bosá noha a razantní sešlápnutí brzdového pedálu při řešení nouzové situace nejdou moc dohromady. Přece jen silné sešlápnutí pedálu v takovém případě zabolí, řidič tak může podvědomě volit slabší stisk. To s sebou ponese o několik cenných metrů delší brzdnou vzdálenost, a to může být příčinou vzniku vážné nehody. Nouzové brzdění není zase až tak řídkým jevem. Například automobilka Citroën zveřejnila výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že průměrný evropský řidič za svou kariéru musí 142x nouzově zabrzdit, aby zabránil srážce. Proto ne náhodou třeba v Německu platí, že řidič musí mít při řízení na nohou nazuté boty. Pokud tomu tak není, tak může dojít i k tomu, že pojišťovna nemusí uhradit celou škodu vzniklou z důvodu dopravní nehody.
I motocyklisté by měli ve vlastním zájmu pamatovat na kvalitní obutí. Žádný zákon to po nich sice nevyžaduje, ale z výzkumu provedeného ve Francii plyne, že zhruba 30 procent motocyklistů s nekvalitním obutím utrpí zranění nohou a současně že ti, kteří nosí náležité motorkářské boty, se vystavují zhruba o 30 procent nižšímu riziku, že si při nehodě nohy vážně poraní. Zajímavé je, že v řadě států Evropské unie nezahájí zkušební komisař jízdní zkoušku budoucího motocyklisty, pokud není oblečen do kvalitního obleku z pevného materiálu a nemá kvalitní rukavice a boty (jedná se například o Rakousko, Belgii, Dánsko, Finsko, Estonsko, Francii, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko).
