Články

Neustále je třeba připomínat základní zásadu bezpečného pohybu v silničním provozu „vidět a být viděn“. Kromě jiného je tak nutné zajistit řádný stav osvětlení vozidel. Bohužel ne vždy tomu tak je. Problémy například mívají řidiči automobilů vybavených světly pro denní svícení za jízdy při snížené viditelnosti (a to především za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu). Tu a tam potkáme za snížené viditelnosti neosvětlené starší automobily, jež nejsou osazeny světly pro denní svícení. Řada řidičů po přepnutí dálkových světel na potkávací příslušně nesníží rychlost jízdy… atd.

Každé jedoucí motorové vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. To platí za nesnížené i snížené viditelnosti. Za nesnížené viditelnosti mohou být tato vozidla osvětlena tzv. světly pro denní svícení. Zde je třeba připomenout, že světla pro denní svícení se mohou používat opravdu jen za dne za nezhoršené viditelnosti. Jejich technické parametry jsou jiné než u světel potkávacích, slouží totiž jen ke zvýraznění přední části jedoucího vozidla, nikoliv k osvětlení vozovky a případných překážek na ní. Nemohou tedy být použita například za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu. A je potřeba zdůraznit, že i za dne za nesnížené viditelnosti je třeba dbát na řádné osvětlení motorového vozidla.

Pokud se jedná o světla dálková, mohou je řidiči používat v případě, že vozovka není dostatečně a souvisle osvětlena, dále pokud nemůže být oslněn řidič před ním jedoucího či protijedoucího vozidla a ani jiný účastník silničního provozu, případně strojvedoucí vlaku nebo řidič plavidla. K odvrácení hrozícího nebezpečí může řidič dávat znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla či přepínáním potkávacích a dálkových světel.

Jaká je bezpečná rychlost za tmy

Vždy platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí jízdy, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Jak vyplývá z údajů Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, po přepnutí z dálkových světel na potkávací by rychlost jízdy neměla přesahovat 50 km/h. Jedině tak má řidič šanci včas zareagovat na chodce v černém oblečení či neoznačenou tmavou překážku. A to ještě za podmínky, že se plně věnuje řízení a jeho vozidlo má plně funkční a řádně očištěné světlomety. Ovšem na dohledovou vzdálenost mají vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo podle zjištění francouzské Association Prévention Routière snižuje viditelnost až o 30 procent. Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o 30 metrů či naopak až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. A je potřeba pamatovat i na to, že také na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv.

A ještě jedno připomenutí - v závislosti na zatížení vozidla je potřeba nastavit správný sklon světlometů, aby nebyli osloňováni ostatní účastníci silničního provozu a na druhou stranu aby byl také zajištěn jejich potřebný dosvit. Úprava se provádí ovladačem umístěným v blízkosti volantu, případně je u některých typů světlometů a vozidel tento úkon již zcela automatický, konkrétní způsob použití pak bývá vysvětlen v návodu pro použití vozu.