Málokdo bude polemizovat s tím, že jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně klesá viditelnost a mlha navíc zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu doopravdy je. Vzdálenost od okolních předmětů pak považují za větší, než odpovídá realitě. A spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí.
Mlha také na vozovce kondenzuje, a proto se citelně prodlužuje brzdná dráha. Pokud řidič včas nesníží rychlost jízdy, nestačí před neočekávanou překážkou zastavit a naráží do ní plnou rychlostí. Nehody, ke kterým dochází za mlhy, tak mívají horší následky.
Rychle to rozhodně nepůjde
Pokud je mlhavé počasí, musíme počítat s tím, že v mlze to zkrátka s rychlou jízdou nepůjde. S tím bychom měli počítat a na cestu se vydat s dostatečnou časovou rezervou. A pokud se do mlhy dostaneme, nezbývá v řadě případů, než se smířit s tím, že dojedeme se zpožděním. Především pokud se dostaneme do velmi husté mlhy, měli bychom pamatovat na ustanovení zákona a řídit se tím, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Při dohlednosti do maximálně 50 metrů, by rychlost jízdy rozhodně neměla překročit 50 km/h. Například v Německu, ale třeba i ve Francii, mají tuto skutečnost uvedenu přímo v zákoně o silničním provozu. V mlze je velmi obtížné také předjíždění, je potřeba vše dobře rozvážit. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, ale i jiné překážky, které bychom zahlédli skutečně až těsně před kolizí.
Nezapomínejte na řádné osvětlení vozidla
Rozhodně nestačí mít rozsvícená pouze světla pro denní svícení. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. I automobily, které mají automatické rozsvěcení světel při přechodu do snížené viditelnosti, v řadě případů na mlhu nemusejí reagovat. Takové vozidlo pak svítí pouze vpředu namontovanými světly pro denní svícení a zezadu pak může zůstat pro další řidiče neviditelným. A v mlze musejí být rozsvícena i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Na druhou stranu vybavení vozidel předními mlhovkami povinné není, a proto je řidiči povinně rozsvěcet nemusejí. Pamatujme na to, že mlhovky se opravdu mohou používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště. Pokud vjedeme do úseku s dobrou viditelností, měli bychom mlhová světla vypnout. Zvláště zadní mlhovka za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné. I proto třeba v Itálii či Polsku mají zákonem stanoveno, že zadní světla do mlhy se nesmějí používat, pokud je dohlednost do vzdálenosti větší než 50 metrů.
Pozor na lokální mlhy
Zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností se do takové mlhy dostane řada řidičů bez snížení rychlosti. A pokud jsou místní, tak často spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu.
Viditelní musejí být všichni na komunikaci
Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. Chodci tak při chůzi mimo obec mají mít na sobě reflexní doplňky nejen za tmy, ale i za dne za zhoršené viditelnosti. A pokud se viditelnost zhorší, je dobré mít na sobě reflexní prvky i při chůzi ve městě. Cyklisté pak musí být osvětleni vpředu i vzadu a svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. Při pohybu za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel, tedy na samém okraji vozovky, kde je to možné, na krajnici.
