Když to namrzá
Období, kdy musíme počítat s tím, že se na vozovce objeví nějaké to náledí, je v plném proudu. Nebezpečí vzniku ledovky hrozí především tam, kde srážky či vzdušná vlhkost padají na promrzlou silnici. Teplota okolního vzduchu přitom může být i plus tři stupně. Takže při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí či při jízdě po navlhlém povrchu bychom měli zpozornět. Nebezpečí hrozí hlavně po předchozí noci s teplotami pod bodem mrazu, při jízdě v mlhavých úsecích či po vjetí tam, kde panuje celodenní stín.
Silnice se stává kluzištěm
Silnice pokrytá ledovkou bývá ne náhodou přirovnávána ke kluzišti. Přilnavost pneumatik k povrchu silnice klesá na minimum. Každý řidič se musí smířit s tím, že jeho automobil bude jen neochotně zpomalovat a zatáčet. Nezbývá než výrazně zpomalit tempo jízdy a všechny zamýšlené úkony provádět s dostatečným předstihem. Pedály akcelerátoru i brzdy je potřeba ovládat s maximální citlivostí. V namrzlém úseku nebudeme sami, proto je dobré počítat také s možnými chybami druhých. Určitě se vyplatí zvětšit odstup od před námi jedoucího vozidla, jehož řidič se může kvůli své jezdecké chybě dostat do smyku. A také pamatujme na rychlíky blížící se za námi. Pokud vidíme, že bude třeba zpomalit, nebude na škodu začít přibržďovat polehounku s dostatečným předstihem, tak aby ten za námi stačil včas zareagovat a zvětšil náš vzájemný odstup. Nezapomínejme ani na zhoršenou stabilitu chodců. Rozhodně se vyplatí projíždět kolem nich s větším odstupem a raději pomaleji.
Lokální náledí a černý led skrývají nebezpečí
Pokud už jedeme po silnici, na které je náledí, zpravidla se pohybujeme s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné je ale lokální náledí, se kterým nepočítáme. Po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu můžeme narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička například na podchlazené vozovce na mostech. Nebezpečné je především to, že námraza často nebývá vidět. Takovéto tenké průsvitné vrstvičce pokrývající tmavý asfalt se také říká černý led. Řidič si myslí, že se pohybuje po navlhlém asfaltovém povrchu, a přitom jede po hladkém kluzišti.
Proto se vždy vyplatí dodržovat dostatečné odstupy od vozů jedoucích před námi. Obecně se doporučuje zachovávat mezi vozidly vzájemnou vzdálenost odpovídající dvěma sekundám jízdy. Pokud předpokládáme, že by povrch mohl být namrzlý, měli bychom vždy raději nějakou tu vteřinku přidat. Rozhodně se vyplatí předvídat i tam, kde bychom s komplikacemi moc nepočítali. Například na dálnicích. Neviditelná ledovka má na svědomí již nejednu řetězovou havárii.
Když už dojde ke smyku
Pokud přední kola ztratí přilnavost s vozovkou, kontrolu nad vozidlem opět získáme snížením rychlosti. Vyvarujte se ale prudkého sešlapování brzdového pedálu a rychlých pohybů volantem. V zásadě sedíme za volantem auta buď nedotáčivého, které neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici, nebo naopak přetáčivého, které naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout. V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat, nebrzdit a vymáčknout pedál spojky. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme bezpečně. Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadní část našeho vozu překývne na druhou stranu. Vyrovnat smyk bývá již vyšším řidičským uměním. Je proto vhodné vyzkoušet si limity našeho vozu v bezpečí a s předstihem třeba při zdokonalovacích řidičských kurzech, kde se dá vyzkoušet i bezpečné zvládnutí smyku. Na opatrnost by měli pamatovat i řidiči nových aut napěchovaných moderními asistenčními systémy. Jejich účinnost se odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice. Na hladkém náledí trochu pomohou, ale i pro ně platí fyzikální zákony.
