Dálnice je důležitou dopravní komunikací. Ve většině případů zrychluje jízdu, zvyšuje její plynulost, zkracuje vzdálenosti, díky svému charakteru snižuje spotřebu pohonných hmot apod. Dokonce je dokázáno, že dálnice a rychlostní silnice jsou v porovnání se silnicemi prvních a nižších tříd nejbezpečnějším typem komunikací. Kupodivu i výzkumy renomovaných institucí ukazují na to, že lidé mají například o nehodách na dálnicích chybné mínění. Je pravda, že v médiích velice často slyšíme o nějaké nehodě, především velkých kamionů, která zcela zastavila provoz na některé z našich dálnic. A z toho pravděpodobně vychází mylné mínění obyvatel, že k největšímu počtu nehod dochází právě na dálnicích. Opak je ale pravdou. K pozemním komunikacím, na kterých dochází k největšímu počtu nehod, patří v České republice jednoznačně silnice II. a III. tříd. Naopak nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní silnice. K nehodám na dálnicích dochází zhruba dvaapůlkrát méně než na ostatních silnicích.
Jízda po dálnici má svá specifika
Jízda po dálnici, spolu s řadou dalších situací, ale přináší i svá specifická rizika. Ta mohou vyplynout například z rychlé jízdy, únavy nebo i z jakéhosi pocitu „nudy“. V první řadě bychom měli pamatovat na to, že na dálnici je povolen provoz pouze motorovým vozidlům a jízdním soupravám, jejichž povolená nejvyšší rychlost není nižší než 80 km/h. Tedy vše, co jede pomaleji než 80 km/h, na dálnici nesmí. Na dálnici se může najíždět (a také z dálnice sjíždět) jen na místech k tomu určených; je zde také zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště; nesmí se zde otáčet, couvat ani vjíždět na střední dělicí pás včetně míst, kde je pás přerušen. Vozidlo nouzově stojící na dálnici musí řidič vždy označit jako překážku provozu na pozemních komunikacích; jde-li o motorové vozidlo povinně vybavené přenosným výstražným trojúhelníkem, musí řidič umístit trojúhelník ve vzdálenosti nejméně 100 m za vozidlem. V případě, že na vozidle nebo nákladu vznikla taková závada, že není možné dosáhnout na rovném úseku rychlosti nejméně 80 km/h, musí řidič dálnici opustit na nejbližším výjezdu. Po dálnici se smí také vléci motorové vozidlo jen tehdy, jestliže je to nutné k jeho odstranění z dálnice.
Pokud se podíváme na rychlostní limity, tak na dálnici je povolena nejvyšší rychlost jízdy motorových vozidel do 3,5 tuny 130 km/h, v obci je pak tato rychlost 80 km/h.
Najíždíme na dálnici
Již při samotném nájezdu na dálnici bychom měli dodržet několik pravidel. Pro bezpečnost je při nájezdu na dálnici nejdůležitější zařazení z připojovacího pruhu do toho průběžného. Mělo by k tomu dojít při stejných, nebo co možná nejvíce podobných rychlostech vozidel. To znamená, že vozidla, která jedou v připojovacím pruhu, by nejprve měla zvýšit svou rychlost tak, aby byla co nejblíže hodnotám rychlosti vozidel v průběžném pruhu a teprve potom se plynule zařazovat. Pro zrychlení bychom měli využít celou délku připojovacího pruhu a zařazovat se budeme až na jeho konci. Bohužel na našich dálnicích často vidíme situaci, kdy pomalu jedoucí vozidlo (s vlastní rychlostí třeba 60 km/h) se do průběžného pruhu zařazuje okamžitě po vyjetí na dálniční komunikaci ze zatáčky, kterou připojovací pruh začíná. Těm, kteří jedou v průběžném pruhu, pak nezbývá nic jiného, než v rámci bezpečnosti brzdit, nebo vyjet do levého pruhu, pokud je ovšem volný. Ti, kteří najíždějí z připojovacího pruhu, by měli mít vždy na paměti, že při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu nesmějí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.
Jízda po dálnici
Samotná jízda po dálnici je pak řešena řadou předpisů. Na dálnici se jezdí (mimo obec) především v pravém jízdním pruhu. Ostatní pruhy (levé) slouží výhradně k předjíždění, popř. objíždění. Výjimkou je tzv. souběžná jízda v koloně. Po předjetí je řidič povinen přejet zpět do pravého pruhu. Při najíždění na dálnici před vjetím do průběžného (pravého jízdního) pruhu musí řidič užít připojovacího pruhu; kde tento připojovací pruh není, musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po dálnici v průběžném jízdním pruhu.
Pokud jede řidič na dálnici v pravém pruhu a chce předjíždět, nesmí při přejíždění z pruhu do pruhu a při samotném předjíždění omezit a ani ohrozit vozidlo jedoucí v levém pruhu ani to, co jede za ním. A samozřejmě je vždy potřeba použít blinkr.
Pozor si musejí dát řidiči při sjíždění z pravého a levého pruhu do toho prostředního - na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce. Zjednodušeně se tedy dá říci, že i zde platí pravidlo přednosti zprava.
Nejezděte bezdůvodně pomalu v levém pruhu
Pozor je potřeba také dát na bezdůvodně pomalou jízdu v levém pruhu. Podle zákona se musí řidič zařadit zpět do pravého pruhu vždy ihned poté, co předjede pomaleji jedoucí vozidlo. Levý pruh by tak měl být uvolněn pro rychleji jedoucí automobily. Dokonce za našimi západními hranicemi poměrně často policisté sledují tzv. bezdůvodnou jízdu v levém jízdním pruhu a tento přestupek pak také pokutují.
Bezpečná vzdálenost je nutností
Vzhledem k tomu, že se po dálnici jezdí ve vyšších rychlostech, platí zde dvojnásob potřeba dodržování bezpečné vzdálenosti. I zde je možné použít celkem jednoduchý návod na nejméně dvě sekundy odstupu od vpředu jedoucího vozu. Při jízdě po dálnici se ale doporučuje vzhledem k rychlosti jízdy raději nějakou tu sekundu přidat. Rozhodně bychom měli dodržovat snižující se rychlosti, které na dálnici avizují například uzavírky a sjíždění do menšího počtu pruhů. Ve velkých rychlostech může totiž velmi rychle dojít k hromadným haváriím a problémům. V těchto místech bychom také neměli opomenout pravidlo tzv. zipu, kdy by řidiči jedoucí v průběžném jízdním pruhu měli umožnit střídavé zařazování těm, kteří jedou ve vedlejším pruhu.
Jedeme v koloně
Na dálnicích také poměrně často vznikají kolony vozidel. Rovněž jízda v koloně, a to nejen na dálnici, vyžaduje neustálé sledování pohybu a zastavení ostatních vozidel. Poměrně časté bohužel je, že právě v těchto situacích vidíme řadu řidičů s telefonem u hlavy, či dokonce s rozevřenými novinami na volantu. Pokud se kolona zrovna nepohybuje vyšší rychlostí, tak asi v těchto případech nehrozí vážnější zranění, ale i poškození vozu je nepříjemnou patálií. V případě, že uvízneme v koloně, měli bychom dodržovat několik zásad. Vždy bychom měli nechat volný pruh pro záchranáře (tzv. záchranářskou uličku). Měli bychom si při zastavení ponechat nejméně 4 metry odstupu od auta před námi, nebudeme tak dýchat výfukové plyny a zachováme si možnost případného manévrování. Především v zimě, kdy necháme běžet motor na volnoběh, bychom měli sledovat stav paliva. Odborníci doporučují v silných mrazech sesednout se na zadní sedadlo těsně k sobě a společně se přikrýt dekami nebo kabáty. Důležité je alespoň každé dvě hodiny vystoupit a protáhnout se a krátce si zacvičit. V zimě bychom také neměli usínat, ve spánku tělo rychleji vychládá.
