Pravidla silničního provozu jasně stanoví, jak se mají řidiči vozidel – motorových i nemotorových – chovat při jízdě okolo tramvajových zastávek. Rovněž tak definují, za jakých podmínek lze případně stojící či jedoucí tramvaj objet. I ze statistik je však možné vyčíst, že řada řidičů v tomto ohledu nemá zcela jasno. Například v loňském roce došlo na tramvajových drahách v České republice ke 2 731 mimořádným událostem, kdy přišlo o život 7 osob a dalších 485 bylo zraněno. A tak určitě nezaškodí zopakovat si základní pravidla, jak se mají řidiči motorových i nemotorových vozidel k tramvajím v silničním provozu chovat.
Tramvaj jedoucí stejným směrem
Pokud jede tramvaj na tramvajovém pásu, který je v úrovni vozovky, pak na takový pás smí řidič motorového i nemotorového vozidla vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci…, a také pokud to vyžadují zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa. V žádném z těchto případů nesmí řidič vjíždějící na tramvajový pás ohrozit, ale ani omezit jedoucí tramvaj. Zkrátka nesmí řidiči tramvaje sebeméně překážet v jízdě. Pokud by řidič jedoucí za tramvají na pásu v úrovni vozovky pocítil pokušení pomaleji jedoucí tramvaj předjet, tak by měl pamatovat na to, že to obecně pravidla silničního provozu nepovolují. Platí, že podél tramvaje se jezdí vpravo. Jedinou výjimkou je situace, kdy je osazena dopravní značka IP 23 b (Objíždění tramvaje – jízda podél tramvaje vlevo).
Pokud jede tramvaj na tramvajovém pásu zvýšeném nebo sníženém pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak odděleném (například obrubníkem), smí se tento pás přejíždět jen příčně, a to zásadně jen na místě k tomu přizpůsobeném. A také zde platí, že řidič tramvaje nesmí být nejen ohrožen, ale ani omezen. Řidiči ostatních vozidel musí být opravdu obezřetní. Tramvajová souprava plná cestujících totiž váží několik desítek tun. Její brzdná dráha je mnohonásobně delší než u osobního vozidla, brzdí i hůře než autobus. Navíc řidič tramvaje jakožto kolejového vozidla se případné překážce nemá jak vyhnout.
V obou uvedených případech platí, že jede-li tramvaj jinou rychlostí než vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění. Tedy pokud je vedle jedoucí tramvaje dostatek místa vpravo, mohou například rychleji jedoucí vozidla tramvaj minout zprava. Může nastat situace, kdy řidič vozidla nemůže nebo nechce projet kolem jedoucí tramvaje vpravo. Pak je povinen jet za ní v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům. Pro úplnost dodejme, že není-li možné vyhnout se protijedoucí tramvaji vpravo, vyhne se jí řidič motorového či nemotorového vozidla vlevo (jedná se o situace, kdy jezdí tramvaje při jednom okraji silnice).
Jak se chovat v prostoru tramvajových zastávek
Pokud jezdí tramvaj po zvýšeném (resp. sníženém) pásu a v daném místě se nachází nástupní ostrůvek, jezdí se kolem tohoto ostrůvku vpravo. Výjimečně vlevo se smí jet jen tehdy, pokud brání jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Ve všech případech pak platí, že při jízdě podél nástupního ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Pamatovat musíme především na bezpečnost chodců přebíhajících mezi nástupním ostrůvkem a chodníkem a také na bezpečnost osob stojících na ostrůvku. Často tam bývá málo místa a současně hodně lidí, stačí málo a některá z osob může nechtěně vstoupit do jízdní dráhy projíždějících vozidel.
Tramvaj (ale vlastně každé vozidlo hromadné dopravy – tedy i autobus nebo trolejbus) jedoucí po zvýšeném středovém pásu může zastavit v zastávce, kde není nástupní ostrůvek. Nastupující i vystupující cestující jsou tak nuceni bezprostředně vstupovat na vozovku. A to je nebezpečné. Proto pravidla silničního provozu jednoznačně stanoví, že řidič jiného vozidla musí zastavit vozidlo. Pokud je v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V případě tramvají je nutné pamatovat na to, že jedním vozidlem je i souprava tramvají. Pokud se tedy bude například jednat o dvě soupravy po dvou spřažených tramvajích, zastaví řidič jiného vozidla už za v pořadí čtvrtým tramvajovým vozem. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li cestující, kteří nastupují nebo vystupují. Už při příjezdu k prostoru takové zastávky je potřeba pamatovat na to, že ještě před zastavením tramvaje mohou cestující vstupovat na vozovku. Pokud se dveře tramvaje po odbavení cestujících zavřou, je nejlepší počkat, až se tramvaj dá do pohybu. Může se totiž stát, že mezi zavírajícími se dveřmi uvízne nějaký cestující a řidič tramvaje je ještě jednou před rozjetím otevře. Pokud by se v této chvíli netrpělivý řidič jiného vozidla rozjel, mohlo by snadno dojít ke srážce s vystupujícím cestujícím.
Řidič musí zastavit vozidlo i za tramvají, která zastavila u okraje vozovky. Cestující zpravidla vystupují přímo na chodník a z něho také nastupují. V žádném případě nesmí řidič podlehnout pokušení tramvaj ve stanici objet (zleva). Jednak to zakazuje zákon o silničním provozu, jednak by to bylo velmi nebezpečné. Přece jen osoby vystupující z tramvaje s objíždějícím vozidlem vůbec nepočítají, mohli by tak vběhnou přímo pod kola netrpělivého řidiče. Je tu ovšem jedna výjimka – tou je dopravní značka IP 23a „Objíždění tramvaje“, která označuje místo, kde je možné tramvaje stojící v zastávce objíždět zleva.
