Články

Poslech hudby může být pro řidiče skvělým pomocníkem, ale může rovněž skrývat určitá nebezpečí. Velká většina řidičů alespoň jednou za čas poslouchá při jízdě hudbu. Renomované zahraniční univerzity se v uplynulém období zabývaly výzkumem, který měl prokázat, jak hudba na řidiče působí. Provedené výzkumy prokazují, že poslech hudby může být prospěšný v době, kdy řidiči musejí řešit náročnější dopravní situace, pokud je hustý provoz, případně v okamžiku, kdy se dostávají do dopravní zácpy. Hudba totiž může snižovat stres, napětí a také pocit nudy.

Ovšem zdaleka ne každá skladba přispívá ke zlepšení řidičské kondice. Bezpečné jsou skladby, jejichž tempo odpovídá srdečnímu tepu, tedy 60-80 za minutu. Naopak skladby s rychlejším rytmem vyžadují větší pozornost řidiče. Ta je tak odpoutána od dění na silnici. Řidiči poslouchající rychlou hudbu mají pak především sklon podhodnocovat rychlost jízdy, častěji projíždějí na červenou, dělají „myšky“ apod. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že může dojít k dopravní nehodě. Řidiči poslouchající rychlé skladby také dvakrát častěji mění jízdní pruhy než řidiči poslouchající klidnou hudbu či preferující vypnuté rádio při řízení.

Pro řidiče může být nebezpečný také poslech jejich oblíbeného hudebního žánru. Při zaposlouchání se do takové skladby rovněž dochází k odpoutání pozornosti od dění na silnici. Řidiči testovaní v průzkumu řídili svůj vůz pod dohledem zkušených instruktorů, přičemž poslouchali svou oblíbenou hudbu. Celých 98 procent z nich se dopustilo řidičských chyb, v 17 případech dokonce museli instruktoři zasáhnout do řízení. Druhá skupina řidičů poslouchala „řidičsky bezpečnou“ hudbu (soft rock, či lehký jazz), řidičská pochybení byla deklarována u 77 procent z nich, přičemž ani jednou nemusel být proveden zásah do řízení. 

Různé hudební žánry také působí odlišně na muže a ženy. Průzkumy prokázaly, že nebezpečný je hip-hop - u obou pohlaví jednoznačně zvyšuje úroveň agresivity. Citlivěji na něj reagují ženy, které ve srovnání s mužskými protějšky při jeho poslechu častěji prudce brzdí či akcelerují. Ženy ve srovnání s muži jezdí rychleji při poslechu taneční hudby, naopak muži oproti ženám významněji zrychlují při poslechu heavy metalu. Ostatně poslech heavy metalu obecně zvyšuje pravděpodobnost nebezpečnějšího chování za volantem, stejně je tomu i při poslechu hard rocku. Zajímavé je zjištění, že při poslechu vážné hudby projevují obě pohlaví sklon k nevyzpytatelnému chování za volantem. Techno je pak nebezpečné hlavně pro mladé řidiče, kdy zvyšuje úroveň jejich agresivity.

Negativní vliv má také poslech hlasité hudby. V takovém případě se reakční doba řidiče prodlužuje až o celou pětinu. Referenční hranicí pro definici hlučného poslechu je 95 decibelů, což odpovídá hluku výkonnější sekačky na trávu. Velký problém s poslechem hlasité hudby mívají mladí začínající řidiči, a to až 93 procent z nich. Průzkum prokázal, že poslech tiché hudby na úrovni zhruba 55 decibelů zlepšuje bezpečnost jízdy, a to ve srovnání s hlasitým poslechem na úrovni okolo 85 decibelů, ale také ve srovnání s tím, kdy řidič žádnou hudbu neposlouchá.