Malý odstup mívá až příliš velké následky, a to v případě, že sedíme za volantem a řítíme se silničním provozem. Nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly dlouhodobě patří k nejčastějším příčinám vzniku dopravních nehod u nás. V prvé řadě bychom si měli uvědomit, že přírodní zákony jsou platné za všech okolností a že lidské schopnosti mají své hranice.
Co říká zákon?
Současný zákon o provozu na pozemních komunikacích řeší problematiku vzdálenosti mezi vozidly pouze suchým konstatováním, že řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním. Naše pravidla silničního provozu tak (například na rozdíl od pravidel v Německu) nestanoví jednoznačně, jaká je bezpečná vzdálenost od vozidel jedoucích vpředu. Je na řidiči, aby si ji sám určil podle svých zkušeností v závislosti na rychlosti vozidla, stavu vozovky, brzd, pneumatik apod. Obecné pravidlo, které je známo nejen z autoškol, pak hovoří o tom, že je vhodné dodržovat dvouvteřinový odstup. Skutečně však stačí pouhé dvě vteřiny?
Jak tedy na bezpečnou vzdálenost
Odborníci se shodují, že vozidla by měla udržovat vzdálenost, kterou urazí při dané rychlosti za dvě sekundy – což je například při rychlosti 50 km/h - 28 m, 90 km/h - 50 m, 130 km/h – 72 m. Samozřejmě nemusíte sledovat těžko měřitelnou vzdálenost v metrech, ale zkontrolovat to, jak jsme vzdáleni od automobilu před námi, je možné celkem jednoduše. Při jízdě si prostě vyhlédneme pevný bod u silnice (kilometrovník, strom, značku atd.), a když jej auto před námi mine, odpočítáme si v duchu nejméně dvě sekundy, které musejí uplynout, než k tomuto bodu dojedeme se svým vozidlem. Stačí k tomu tedy jen v duchu jednoduše odpočítat jedenadvacet, dvaadvacet… Je-li tedy interval, než přijedeme ke zvolenému bodu, větší než dvě sekundy, jedeme v bezpečné vzdálenosti. Uvedené hodnoty platí ale jen pro ideální, suchou vozovku. Jestliže je vozovka kluzká, je zapotřebí interval podstatně prodloužit, právě tak jako za snížené viditelnosti. Lidské vidění je totiž v noci nebo za mlhy podstatně sníženo. Větší odstup od vpředu jedoucího vozidla bychom si měli také nechat při jízdě po dálnici. Zde se jezdí ve větších rychlostech, a tak zde platí dvojnásob potřeba dodržování dostatečné a bezpečné vzdálenosti mezi vozidly.
Reakční doba řidiče
Řidič musí zaregistrovat, že nastává nezvyklá situace, vyhodnotit míru její rizikovosti a zvolit adekvátní řešení. To není v žádném případě jednoduché. Připravený řidič v optimální kondici registruje nezvyklou situaci ihned, nepřipravenému to trvá nemalých sedm desetiny sekundy. Následuje doba, kdy řidič vyhodnocuje míru rizikovosti. Připravený řidič se rozhodne za dvě desetiny vteřiny, nepřipravený až třikrát déle. Pak následuje vlastní reakce k odvrácení nebezpečí. To trvá přibližně dvě desetiny sekundy. Řidič začne reagovat za 0,4, nebo až 1,5 sekundy. To je dost podstatný rozdíl. Na dálnici potřebuje řidič, který neočekává nebezpečí, až o 40 metrů delší vzdálenost, než adekvátně zareaguje. Ve všech případech pak musíme připočítat nejméně jednu sekundu na prodlevu brzd a další pak na stav vozovky. Dodržení dvousekundové vzdálenosti od vozidla před námi je tak opravdu minimální. Ke všemu si ještě připočítejte nejméně dvojnásobek času na sněhu, trojnásobek při zhoršené viditelnosti apod.
Dvě sekundy ne pro všechny typy vozidel
Dvousekundový vzájemný odstup platí spíše pro řidiče osobních vozidel. Řidiči nákladních automobilů by měli volit odstup minimálně o půl sekundy větší. Motocyklisté by měli pamatovat, že jsou na tom nejhůře, a tedy nerozpakovat se volit až třísekundový odstup od vpředu jedoucího vozidla. Těsná jízda v závětří kamionu, jehož řidič náhle prudce zabrzdí, bude pro jezdce v jedné stopě téměř jistě tragická. Pokud je ovšem vozovka mokrá, pod sněhem či jede řidič za tmy nebo mlhy, lze všem doporučit jediné – prodloužit vzdálenost mezi vozidly o další jednu až dvě sekundy. Zdvojnásobit odstup bychom měli také tehdy, když nevidíme průhledem přes vozidlo jedoucí před námi (nákladní auto, dodávka s plnými zadními dveřmi, či osobní vůz s roletkou na zadním okně, nebo zatmavenými skly apod.). Velmi velký vliv na nutný odstup totiž má viditelnost a dohlednost. Ne nadarmo platí v některých státech striktní omezení povolené maximální rychlosti za snížené viditelnosti a ztížených podmínek. Výzkumy zahraničních odborníků také ukázaly, jak významné jsou pro nutný dostatečně velký odstup změny v zatížení vozidla, které dokáží zcela změnit jízdní dynamiku, právě tak jako například jízda s přívěsem. A opomíjet by se neměl ani stav pneumatik našeho vozidla.
