Title
Alkohol za volant nepatří
Article photo

A nepatří ani za řídítka motocyklů, jízdních kol, či za další nejrůznější ovladače jakýchkoliv vozidel a samohybů.

Podle údajů OSN zveřejněných v roce 2016 každoročně na silnicích celého světa přijde o život na 1 250 000 lidí. Zhruba 190 000 z nich zemře při nehodě s přítomností alkoholu. V Evropské unii jako celku pak jde každý rok na vrub alkoholu čtvrtina obětí nehod.

Česká republika se řadí ke čtyřem členským zemím Evropské unie s nulovou tolerancí alkoholu v krvi řidičů vozidel. Navzdory tomu si alkohol v letech 1993-2016 vybral daň v podobě 2 615 lidských životů zbytečně vyhaslých při dopravních nehodách. Od vzniku samostatné České republiky asistoval alkohol v průměru u každé desáté, v roce 2016 u každé 11. smrtelné nehody.

Alkohol je nejškodlivější návykovou látkou

Alkohol je skutečně nebezpečný. A tak i jakékoliv snahy, které se nedávno objevily, povolit konzumaci alkoholických nápojů – byť jen třeba cyklistům – s jistotou povedou ke zbytečnému zvýšení počtu obětí dopravních nehod. 

Britská The Independent Scientific Committee on Drugs vyhodnotila celkovou škodlivost 20 nejčastěji zneužívaných návykových látek. Škodlivost jednotlivých látek byla posuzována na úrovni fyzické, psychologické a společenské, a to podle 16 kritérií, přičemž 9 z nich se týkalo škod spáchaných na uživatelích a zbývajících 7 škodlivých dopadů na ostatní. Z analýzy vyplynulo, že bezkonkurenčně nejškodlivější je alkohol, s velkým odstupem druhý je heroin a v těsném závěsu crack. Čtvrtou příčku obsadil metamfetamin. Možná překvapivě šestý je tabák, který se nachází v těsném závěsu za pátým kokainem.  

Alkohol a další návykové látky v silničním provozu jsou velkým problémem i v Evropské unii. V rámci evropského projektu DRUID byl ve 13 zemích celkově 50 000 řidičů odebrán vzorek krve či slin za účelem následné analýzy na přítomnost alkoholu, návykových látek či nebezpečných medikamentů. U 3,48 procenta řidičů byla v těle zjištěna přítomnost alkoholu. U 4,02 procenta řidičů byly v těle prokázány zakázané návykové látky či nebezpečné medikamenty, v pětině případů ve vzájemné kombinaci či společně s alkoholem. Celkem tedy 7,5 procenta vyšetřených řidičů mělo v těle látky negativně ovlivňující jejich řidičské schopnosti. Každý 13. řidič představoval zvýšenou hrozbu pro bezpečnost silničního provozu.

A veselé to není ani v České republice. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., vyšetřilo vzorky slin 2 039 řidičů, 108 z nich bylo pozitivních. Nacházelo se v nich 83 zakázaných látek a dále pak 55 látek, které sice nejsou zakázány, ale negativně ovlivňují schopnost bezpečně řídit motorová vozidla.

Jaký vliv má alkohol na člověka?

Alkohol se po požití postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen, snaží se jej tělo odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako například rychlost, s jakou alkohol přijímáme. Průměrná rychlost odbourávání alkoholu je přitom velmi přibližně 0,15 ‰ za hodinu.

Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. Lidé, jejichž koncentrace alkoholu v krvi je pod 0,55 ‰, se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace. V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu.

Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme. Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti, je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu.

Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu řidiče a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění. Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Ve srovnání se střízlivým řidičem vnímá řidič s 0,8 ‰ alkoholu v krvi necelé tři čtvrtiny prostoru a řidič s 1,8 ‰ alkoholu v krvi již jen necelou třetinu.

Je potřeba dávat pozor také na to, že i poté, co už je hladina alkoholu v krvi kontrolními prostředky neměřitelná, zůstává stav zvaný „kocovina“, který i nadále ovlivňuje jednání řidiče, a testy na dobrovolnících jasně prokázaly v období kocoviny zhoršenou schopnost řídit. Po „středním zatížení alkoholem“ trvá podle odborníků zhruba 2-3 dny, nežli se tělo zotaví.

###message