Agresivní chování v silniční dopravě je možné definovat jako úmyslné chování, které zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu a jehož příčinou je zlost či pocit nepřátelství, případně netrpělivost anebo snaha o úsporu času. Negativně se pak podepisuje všudypřítomný pocit nedostatku času a stres násobené častými dopravními zácpami.
Příčin agresivního chování je více
Svou roli sehrávají vrozené dispozice, naučené chování i provokující vnější faktory. Působit může třeba i horké počasí. Dle odborníků z německé organizace DVR vysoké teploty zvyšují podrážděnost vůči ostatním. Navíc zhoršují koncentraci, prodlužují reakční doby řidičů. Jedinci se sklonem k agresi tak potkávají nadprůměrný počet možných obětí. A tak dochází k tomu, že i někteří navenek slušní a spořádaní jedinci se při řízení vozidla stávají agresivními. Automobil jim dává falešný pocit moci, který třeba postrádají na svém pracovišti, či v rodinném životě. Agresivním se tak potenciálně může stát každý z nás. Extrémním projevem je tzv. silniční zuřivost (road rage), naštěstí se jedná o velmi řídký fenomén, který ovšem mívá za následek extrémní projevy násilí.
Agresivita na silnicích je celosvětový problém
Agresivita na silnicích není ale jen problémem našich silnic, je to problém celosvětový. Například dvě třetiny řidičů v USA a Rusku a zhruba polovina řidičů v Evropské unii a Austrálii tvrdí, že se v posledních dvanácti měsících stali obětí jednání agresora. Projevy agresivity do značné míry kopírují kulturní zvyklosti v daném regionu. Například 77 % Australanů se setkává s agresivní gestikulací, 70 % Japonců s agresivním nedodržováním dostatečné vzdálenosti mezi vozidly, 61 % Američanů uvádí, že nejčastějším projevem je agresivní pronásledování oběti, v EU je v šedesáti procentech případů spojena s agresivním problikáváním, v Rusku udává 47 % respondentů, že se nejčastěji setkávají s vulgárním slovním napadáním.
Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe evropští řidiči považují za nejvíce iritující především bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování dopravy, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změnu pruhů bez použití blinkrů. Nejčastějšími projevy agresivity pak jsou překračování rychlostních limitů, nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel, kličkování v jízdních pruzích, problikávání „překážejících“ řidičů, předjíždění v nepřehledných místech, gestikulace vůči ostatním.
Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale také negativně působí na psychiku svých obětí. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. A pokud se vrátíme na naše silnice, tak je potřeba zmínit, že v České republice se agresivní řízení podepisuje až na 40 % fatálních nehod.
Začít by měl každý sám u sebe
Každý z nás by se měl zamyslet nad tím, jak se v silničním provozu chová. Za volant bychom měli usedat bez negativních emocí. Například bychom si měli trasu dopředu naplánovat a počítat s tím, že na ní mohou vzniknout nějaké překážky, třeba ve formě dopravní zácpy. V řadě případů je pak potřeba obrnit se trpělivostí, být velkorysý, neodpovídat na jednání ostatních svou agresí a raději dojet pozdě než nikdy…
